Předpokládejme, že budeme aplikovat externě sílu
Můžeme tedy napsat,
Vzhledem k
Tak,
Tak,
Nebo,
Hmotnost objektu na Měsíci. se mění přímo jako hmotnost objektů na Zemi. 90-libry objekt na Zemi váží 15 liber na Měsíci. Pokud objekt váží 156 liber na Zemi, kolik váží na Měsíci?
26 liber Váha prvního předmětu na Zemi je 90 liber, ale na měsíci, to je 15 liber. To nám dává poměr mezi relativními sílami gravitačního pole Země a Měsíce, W_M / (W_E) Což dává poměr (15/90) = (1/6) cca 0,167 Jinými slovy, vaše váha na měsíci je 1/6 toho, co je na Zemi. Tak násobíme hmotnost těžšího objektu (algebraicky) takto: (1/6) = (x) / (156) (x = hmotnost na měsíci) x = (156) krát (1/6) x = 26 Hmotnost objektu na Měsíci je tedy 26 liber.
Objekt s hmotností 4 kg leží stále na povrchu a stlačuje horizontální pružinu o 7/8 m. Pokud je konstanta pružiny 16 (kg) / s ^ 2, jaká je minimální hodnota součinitele statického tření na povrchu?
0,36 Pružina aplikuje sílu -kx = -16xx7 / 8 N = -14 N Nyní síla tření na objektu = mumg = mu4xx9.8 N, takže pokud se nepohybuje, musí být síla na těle nulová , tedy: mu4xx9,8 = 14 => mu = 7 / 19,6 ~ 0,36
Pokud se objekt pohybuje na ploše 10 m / s s kinetickým koeficientem tření u_k = 5 / g, kolik času bude trvat, než se objekt přestane pohybovat?
2 sekundy. To je zajímavý příklad toho, jak čistě většina rovnic může zrušit se správnými počátečními podmínkami. Nejprve určíme zrychlení způsobené třením. Víme, že třecí síla je úměrná normální síle působící na objekt a vypadá to takto: F_f = mu_k mg A protože F = ma: F_f = -mu_k mg = ma mukk g = a ale připojením dané hodnoty pro mu_k ... 5 / gg = a 5 = a tak nyní jen zjistíme, jak dlouho to bude trvat, než zastavíme pohybující se objekt: v - at = 0 10 - 5t = 0 5t = 10 t =