Odpovědět:
To musí být pro každý atom kyslíku splnit oktetové pravidlo.
Vysvětlení:
Molekula diatomového kyslíku obsahuje celkem 12 valenčních elektronů, které se šíří mezi dva atomy. Každý atom kyslíku musí mít 8 obklopující, takže může splňovat oktetové pravidlo. V důsledku toho musí sdílet dva páry s jiným atomem kyslíku. Aby se zabránilo dvojité vazbě, bylo by zapotřebí 14.
Jak se liší jediná kovalentní vazba od dvojné kovalentní vazby?
Jediná kovalentní vazba zahrnuje oba atomy sdílející jeden atom, což znamená, že ve vazbě jsou dva elektrony. To umožňuje oběma skupinám na obou stranách otáčet. V dvojité kovalentní vazbě však každý atom sdílí dva elektrony, což znamená, že ve vazbě jsou 4 elektrony. Protože tam jsou elektrony vázané kolem strany, neexistuje žádný způsob, jak by se každá ze skupin mohla otáčet, což je důvod, proč můžeme mít E-Z alkeny, ale ne E-Z alkany.
Která ze sil molekulární přitažlivosti je nejslabší: vodíková vazba, interakce dipólu, disperze, polární vazba?
Obecně řečeno, nejslabší jsou rozptylové síly. Vodíkové vazby, dipólové interakce a polární vazby jsou všechny založeny na elektrostatických interakcích mezi permanentními náboji nebo dipóly. Disperzní síly jsou však založeny na přechodných interakcích, ve kterých momentální fluktuace v elektronovém oblaku na jednom atomu nebo molekule je vyrovnána opačným momentálním kolísáním na druhém, čímž se vytváří momentální atraktivní interakce mezi dvěma
Proč je iontová vazba silnější než vodíková vazba?
Iontové vazby se tvoří, když se spojí dva opačně nabité ionty. Interakce mezi těmito dvěma ionty se řídí zákonem elektrostatické přitažlivosti nebo Coulombovým zákonem. Podle Coulombova zákona se tyto dva protilehlé náboje navzájem přitahují silou, která je úměrná velikosti jejich příslušných nábojů a nepřímo úměrná čtvercové vzdálenosti mezi nimi. Elektrostatická přitažlivost je velmi silná síla, která automaticky znamená, že vazba vytvořená mezi kationty (kladně n