To lze spočítat několika způsoby. Jeden způsob, jak používat hrubou sílu je
#27^1/7# má zbytek#=6# …..(1)
#27^2/7=729/7# má zbytek#=1# …..(2)
#27^3/7=19683/7# má zbytek#=6# …….. (3)
#27^4/7=531441/7# má zbytek#=1# ….. (4)
#27^5/7=14348907/7# má zbytek#=6# …..(5)
#27^6/7=387420489/7# má zbytek#=1# …. (6)
Jako u vznikajícího vzoru pozorujeme, že zbytek je
Daný exponent je
Odpovědět:
Alternativní řešení
Vysvětlení:
Dané číslo musí být rozděleno
#(27)^999#
#=>(28-1)^999#
V expanzi této řady, všechny termíny, které mají různé pravomoci
Vidíme, že tento termín
Protože zbytek nemůže být
Tím zůstane zbytek jako
Předpokládejme, že máte 12 mincí, které dohromady tvoří 32 centů. Některé z mincí jsou nickels a zbytek jsou pera Kolik z každé mince máte?
5 nickels, 7 haléřů. Nechť n je počet nickelů, které máte a p počet haléřů. To platí to: n + p = 12, protože celkové množství mincí je 12, někteří být nickels, a některé haléře. 5n + p = 32, protože každý nikl má hodnotu 5 centů a každý cent 1. Odečtěte horní rovnici zdola, abyste získali: 4n = 20 => n = 5 Protože máte 5 nickelů, zbytek jsou haléře, nebo 7 haléřů.
Zbytek polynomu f (x) v x je 10 a 15, když f (x) je děleno (x-3) a (x-4). Zbytek zbývá, když je f (x) rozděleno (x-) 3) (- 4)?
5x-5 = 5 (x-1). Připomeňme si, že míra zbytku poly. je vždy menší než u dělitele poly. Když je tedy f (x) děleno kvadratickým poly. (x-4) (x-3), zbytek poly. musí být lineární, řekněme, (ax + b). Jestliže q (x) je kvocient poly. ve výše uvedeném dělení pak máme, f (x) = (x-4) (x-3) q (x) + (ax + b) ............ <1> . f (x), když je děleno (x-3), zůstává zbytek 10, rArr f (3) = 10 .................... [protože, Věta o zbytku] ". Potom <1>, 10 = 3a + b .................................... <2 >. Podobně, f (4) = 15 a <1> rArr4a + b =
Když je polynom dělen (x + 2), zbytek je -19. Když je stejný polynom dělen (x-1), zbytek je 2, jak určíte zbytek, když je polynom vydělen (x + 2) (x-1)?
Víme, že f (1) = 2 a f (-2) = - 19 z věty zbytku Nyní nalezneme zbytek polynomu f (x) při dělení (x-1) (x + 2) Zbytek bude ve tvaru Ax + B, protože je to zbytek po rozdělení kvadratickým. Nyní můžeme násobitele násobit kvocientem Q ... f (x) = Q (x-1) (x + 2) + Ax + B Další, vložte 1 a -2 pro x ... f (1) = Q (1-1) (1 + 2) + A (1) + B = A + B = 2 f (-2) = Q (-2-1) (- 2 + 2) + A (-2) + B = -2A + B = -19 Řešení těchto dvou rovnic, dostaneme A = 7 a B = -5 Zbytek = Ax + B = 7x-5