Odpovědět:
Technicky mléko nemá jediný bod varu, protože je to směs …..
Vysvětlení:
Mléko není jedinou sloučeninou, ale směsí vody, v níž jsou suspendovány různé tuky a proteiny. Přesné složení se liší podle typu mléka (plné tuky, polotučné, atd.), Ale jako obecné přiblížení lze předpokládat asi 90% vody, asi 4% laktózy a několik% tuků a bílkovin,
Vzhledem k tomu, že největší podíl mléka tvoří voda s malým množstvím složek rozpustných ve vodě, bod varu mléka se významně neliší od teploty vody. Může to být frakce nad 100 celciusů v důsledku přítomnosti rozpuštěných frakcí. Tuková složka bude mít mnohem vyšší bod varu (oleje a tuky se obvykle vaří při teplotách nad 100 stupňů Celsia) a jsou přítomny pouze v několika málo procentech a nebudou mít žádný skutečný vliv na měřenou teplotu varu.
Ale technicky to, co měříte, je bod varu složky vody spíše než „mléko“ jako takové.
Gregory nakreslil na souřadnicovou rovinu obdélník ABCD. Bod A je na hodnotě (0,0). Bod B je na (9,0). Bod C je na hodnotě (9, -9). Bod D je na hodnotě (0, -9). Najděte délku bočního CD?
Boční CD = 9 jednotek Pokud budeme ignorovat y souřadnice (druhá hodnota v každém bodě), je snadné říci, že protože boční CD začíná na x = 9 a končí na x = 0, absolutní hodnota je 9: | 0 - 9 | = 9 Nezapomeňte, že řešení absolutních hodnot jsou vždy kladná Pokud nechápete, proč tomu tak je, můžete také použít vzorec vzdálenosti: P_ "1" (9, -9) a P_ "2" (0, -9) ) V následující rovnici, P_ "1" je C a P_ "2" je D: sqrt ((x_ "2" -x_ "1") ^ 2+ (y_ "2" -y_ "
Bod A je na (-2, -8) a bod B je na hodnotě (-5, 3). Bod A se otočí (3pi) / 2 ve směru hodinových ručiček o počátku. Jaké jsou nové souřadnice bodu A a kolik změnilo vzdálenost mezi body A a B?
Počáteční polární souřadnice A, (r, theta) Zadaná počáteční karteziánská souřadnice A, (x_1 = -2, y_1 = -8) Můžeme tedy psát (x_1 = -2 = rcosthetaandy_1 = -8 = rsintheta) Po 3pi / 2 ve směru hodinových ručiček se nová souřadnice A stává x_2 = rcos (-3pi / 2 + theta) = rcos (3pi / 2-theta) = - rsintheta = - (- 8) = 8 y_2 = rsin (-3pi / 2 + theta) ) = - rsin (3pi / 2-theta) = rcostheta = -2 Počáteční vzdálenost A od B (-5,3) d_1 = sqrt (3 ^ 2 + 11 ^ 2) = sqrt130 konečná vzdálenost mezi novou polohou A ( 8, -2) a B (-5,3) d_2 = sqrt
Neznámý plyn má tlak par 52,3 mmHg při 380K a 22,1 mmHg při 328 K na planetě, kde je atmosférický tlak 50% zeminy. Jaký je bod varu neznámého plynu?
Bod varu je 598 K Uvedeno: atmosférický tlak planety = 380 mmHg Clausius- Clapeyronova rovnice R = ideální plynová konstanta cca 8,314 kPa * L / mol * K nebo J / mol * k ~~~~~~~~~~~~ ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ Řešení problému L: ln (52.3 / 22.1) = - L / (8.314 frac {J} {mol * k}) * (frac {1} {380K} - frac {1} {328K}) ln (2.366515837…) * (8.314 frac {J} {mol * k}) / (frac {1} {380K} - frac {1} {328K} = -L 0,8614187625 * (8,314 frac {J} {mol * k}) / (frac {1} {380K } - frac {1} {328K}) = -L 0,8614187625 * (8,144 frac {J} {mol * k}) / (- 4.1720154 * 10 ^ -4K) L cca 17