Odpovědět:
Cholesterol působí jako membránový stabilizátor.
Vysvětlení:
Molekuly cholesterolu regulují tekutost buněčné membrány, která je nezbytná pro udržení tvaru buňky.
Pokud v buněčné membráně chybí cholesterol, může být kvůli nadměrné tekutosti šance buněčná lýza
Cholesterol je tedy nezbytný pro stabilitu buněčné membrány.
Jaké jsou molekuly v plazmatické membráně, které poskytují základní membránovou strukturu, buněčnou identitu a fluiditu membrány?
Tyto molekuly se nazývají fosfolipidy (zbytky 2 mastných kyselin s fosfátovou skupinou "hlava"). Mají sklon tvořit fosfolipidové dvojvrstvy, protože "zbytky" mastných kyselin jsou hydrofobní (odpuzují / nemíchají s vodou), zatímco fosfátové skupiny jsou hydrofilní (přitahují / mísí s vodou) v důsledku svého náboje. Plazmatické membrány buněk se skládají z fosfolipidové dvojvrstvy (hydrofilní "hlavy" směřují k vnitřním prostorům vody a vnějším povrchům
Jaká je role buněčné membrány v aktivním i pasivním pohybu molekul?
V pasivním momentu umožňuje difúzi malých a nepolárních molekul, aby procházely nebo vystupovaly z buňky a zabraňovaly nežádoucím polárním iontům nebo molekulám, aby vstoupily do buňky. Také proteiny pomáhají při provádění usnadněné difúze pro ionty a velké molekuly. V aktivním procesu proteiny v membráně působí jako cesta pro molekuly, které jsou větší a nabité a pohybují se proti koncentračnímu gradientu.
Která část buněčné membrány je nepolární? Jak tato vlastnost přispívá k funkci buněčné membrány?
Hydrofobní ocasy. Fosfolipidová struktura se skládá z polární hlavy a dvou nepolárních ocasů. Tyto ocasy neumožňují, aby polární molekuly procházely nebo vystupovaly z membrány. Nedovoluje rozpustným materiálům, jako je glukóza, proteiny opustit buňku, kde omezují zbytečné polární molekuly do buňky. To hraje důležitou roli, aby membrána byla polopropustná.