Odpovědět:
Čtěte níže.
Vysvětlení:
Hvězda tak nemůže svítit sama od sebe, takže spojuje prvky, aby svítila a technicky udržovala hmotu před zhroucením.
Hvězda fúzuje vodík, pak hélium, atd., Ale když se dostane do Železa, z něj nevychází žádný produkt, takže to znamená, že žádná výroba už neznamená, že se hvězda již nemůže držet, takže se zhroutí.
V mohutných hvězdách je tento kolaps obrovský, a protože je tak obrovský, exploduje a vysílá jeho hvězdné stíny všude jako supernova a zbytek masivní hvězdy je černá díra nebo neutronová hvězda.
Kdyby byla hvězda méně masivní, nebyla by to supernova nebo v tomto případě exploze.
Co způsobuje, že masivní hvězda vybuchne jako supernova?
Opravdu masivní hvězda může mít za následek supernovu, pokud dojde ke změně jejího jádra. Změna může nastat dvěma způsoby, klasifikovanými jako typ 1 a typ 2, obě jsou vysvětleny níže - supernovy typu I nemají ve svých světelných spektrech signaturu vodíku. Vyskytuje se v binárních hvězdných systémech. V této jedné z hvězd, obecně bílý trpaslík uhlík-kyslík, krade hmotu od své partnerské hvězdy, a tak v průběhu času, bílý trpaslík hromadí příliš mnoho hmoty. Hvězda už nemohla tole
Co způsobuje precesi zemské osy? Co způsobuje tento točivý moment? Proč je to cyklus 26 000 let? Jakou sílu ve sluneční soustavě to způsobuje?
Téměř periodické změny v mírových mírách velikosti a směru přitažlivých sil na Zemi, z blízkého malého Měsíce a vzdáleného velkého Slunce způsobují axiální - precesi a také nutaci .. Vzdálenost Země - Měsíc a Země - Slunce se mění mezi jednotlivými mini-max limity, které se také mění, po celá staletí. Takže je to sklon roviny Měsíce / s k orbitální rovině Země. Téměř periodické změny na úrovni míra velikosti a směru přitažlivých sil na Zemi, z blí
Hvězda A má paralaxu 0,04 sekund oblouku. Hvězda B má paralaxu 0,02 sekund oblouku. Která hvězda je daleko od slunce? Jaká je vzdálenost hvězd od Slunce, v parsecích? dík?
Hvězda B je vzdálenější a její vzdálenost od Slunce je 50 parseků nebo 163 světelných let. Vztah mezi vzdáleností hvězdy a jejím úhlem paralaxy je dán d = 1 / p, kde vzdálenost d je měřena v parsecích (rovna 3.26 světelných let) a úhel paralaxy p je měřen v arcsekundách. Hvězda A je tedy ve vzdálenosti 1 / 0,04 nebo 25 parseků, zatímco hvězda B je ve vzdálenosti 1 / 0,02 nebo 50 parseků. Hence B je tedy vzdálenější a její vzdálenost od Slunce je 50 parseků nebo 163 světelných let.